Pavlač Tříkrálová, tedy zimní

Starý východočeský recept na přečkání zimy v teple nabízí Teréza Nováková: léčitelka zahrabala svého pacienta až po krk do hnoje, aby se pěkně vyhřál. Proč ne, ale připomínáme, že za jakékoliv pokusy a nezdary s touto metodou nenese redakce žádnou odpovědnost. Ostatně i Teréza Nováková dodává, že pacient během léčení zemřel a teprve soudní pitva, která prokázala, že dotyčný nemohl přežít, zachránila lidovou doktorku před soudním líčením. ••• V našem kraji se nepomlouvá, a to přibližně od roku 1572, kdy to bylo poddaným rokytnického statku Joachyma Mauschwitze z Armenruh zakázáno: „Přísně se zapovídá, aby z poddaných panských rokytnických žádný buřičem obce této s vyzdvihováním souseduov nebo i jiných lidí jedněch proti druhým, ani což by uslyšel, od jednoho nes’ to k druhému, zvlášť klevetného a nepotřebného, anebo že by se k hněvu nebolito k svádě popouzení chejlilo a vztahovalo, v tom žádný z poddaných postižen a nalezen nebyl“. Moc málo si vážíme toho, v jak idylickém kraji žijeme! ••• Níže popisovaná nemoc sice není zimní, nicméně očkovat se proti ní nedá a kdo nechce, aby ho nemoc zastihla nepřipraveného, má nejvyšší čas začít s prevencí. Krtice povstávají od píchnutí much, které předtím seděly na krku. Nikoliv jinde. Doporučuje se proti nim chytit živou krtici (krtka), dát ji do nového hrnce, zamazat hlínou a nechat shořet na prach a prach nasypat na ránu. Podle novějšího doporučení stačí nosit na krku na šňůrce uvázaný papírek se slovy „Naja, Majila, Abyla, Rejik“. Redakce toto novější doporučení, stejně jako celou novější dobu, považuje za snadné, ovšem poněkud lehkomyslné. Ten, kdo chtěl krtice léčit, musel chytit krtka před svátkem svatého Jiří a prostředním prstem ho zatlačit. Tímto prstem pak mohl celý rok zažehnávat. Z krtice stáhl kůži a vždy před zažehnáváním po ní šmidloval a pak zažehnával: „Voženil se krtičák, vzal si 9 žen, vod 9 k 8, vod 8 k 7, ..., vod 1 k žádný. K tomu mě dopomáhej Bůh Otec, Bůh syn, Bůh Duch svatej. Aleluja.“ Před zatlačováním krtka doporučujeme ostříhat si nehty. ••• Konečná podoba genetické informace největšího buditele v kraji visela na překvapivě tenkém vlásku: Někdy před koncem roku 1756 přišel do Dobrušky zámečnický tovaryš Josef Hek. Pozval jej jeho starší bratr Jiří jako mládence k chystané svatbě s Kateřinou Javůrkovou. Stalo se však, že Josef se zalíbil nevěstě i rodičům tak, že si ženich z lásky k němu i k nevěstě, aby je učinil šťastnými, zaměnil s bratrem úlohu: nabídl mu, aby si vzal jeho nevěstu za choť, on že jim půjde za mládence. Zajistil bratrovi svou finanční pomoc a prostředkoval u rodičů i nevěsty. ••• Dne 28.12.1969 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Orlické hory. Byl to pěkný novoroční dárek horám. ••• Mekkou a Římem zároveň je americkým Českým bratrům město Kunvald v Orlických horách. Je to skvělá zpráva pro místní turistický ruch, prodejce svěcené vody, výrobce medajlonků, obchodníky s relikviemi a kapsáře. ••• 7.2.1628 vypuklo v Opočně toho roku největší povstání proti rekatolizaci v Čechách. Proti povstalcům, zpočátku úspěšným, bylo vysláno silné a dobře vyzbrojené vojsko; za pět týdnů bylo po povstání. ••• Nejstarší pstruh žil v letech 1910-1959 v obci Stříbrná. V Orlických horách žije jeho pravnuk, který už je se svými 20-25 lety na prahu produktivního středního věku. Žije v podzemních prostorách nedokončeného pevnostního systému Skutina a patří mezi nejstarší doložené exempláře. ••• A na závěr pár ponaučení pro ty, kteří dosud nevěděli, že čůrat do vody se nemá, ať už tam pstruzi jsou či nejsou: „Gdo ščí do vody, ščí panence Máriji do huby“ a „Nešči do vody, panenka Maria plače“. Tak už to, prosíme, nedělejte.