MEZI UMěnímy

Radku, odkud pocházíš a čím se živíš?

Narodil jsem se v Rychnově nad Kněžnou a do svých 27 let jsem nebydlel dále než 100 m od rychnovského náměstí. Poslední 3 roky žiji za městem na Jaroslavi. Studijní léta: školka, ZŠ v Rychnově nad Kněžnou, Gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, Obchodní Akademie v Kostelci nad Orlicí, Pedagogická Fakulta Univerzity Hradec Králové. Pracovní léta: v dosavadních 4 zaměstnáních mě živila znalost inženýrských technologií. Spolu se svojí ženou Lenkou se již několik let věnuji „osvětě taneční kultury“. Snažíme se v lidech probudit vztah k tanci a pohybu. Pořádáme zájezdy do divadel, projekce tanečních DVD titulů, organizujeme taneční semináře. V roce 2002 jsme v Rychnově nad Kněžnou otevřeli vlastní taneční studio MENUET.

Jaký máš vztah k Podorlicku?

Velkou životní potřebou je pro mě blízký kontakt s přírodou. Kraj Orlického podhůří jsem si zamiloval už v ranném dětství. Zahrada kolem domu a blízkost lesa jsou mým odreagováním se od světa počítačů. V praxi tak mohu realizovat své znalosti z Permakultury, ekologického a přírodního zahradničení.

Jak jsi se dostal k občanským aktivitám, potažmo k MEZIU?

V roce 2001 jsem se setkal s člověkem který stál u zrodu projektu Mezinárodních letních akademií. Tím člověkem byl můj současný partner pan Frank Weisse. Název MEZIUM (MEZI UMěnímy, nebo MEZInárodní UMělecké dílny) dostal projekt až v roce 2002 při prvním ročníku uskutečněném v RK. Náročnost a stále narůstající velikost projektu nás přivedla k založení o.s. MEZIUM, to bylo koncem roku 2003.

Čeho chce MEZIUM dosáhnout, jaký je jeho cíl?

Z mého pohledu je projekt MEZIUM jednou z několika mála aktivit, která se primárně nezaměřuje na tzv. konzumní kulturu. Myšleno ve smyslu, že účastník kulturní akce se samotného kulturního aktu (tanec, divadlo, film, výstavy,…) účastní jen jako divák, pozorovatel, tedy konzument. Hlavní náplní našich projektů je podpořit v lidech jejich přirozenou kreativitu a schopnost tvořit. Dalším aspektem Mezia je jeho mezinárodní rozměr, v číslech vyjádřeno více než 1700 účastníků ze 22 zemí během 7 předchozích ročníků. Reálně to znamená bezpočet oficiálních a neoficiálních setkání mezi lidmi různých národností a kultur.

Jak se vám spolupracuje s úřady a jak jste vnímáni místními lidmi?

Mě samotného by velmi zajímalo, jak jsou naše aktivity vnímány lidmi z Rychnova nad Kněžnou a okolí. Já sám si myslím že pojem MEZIUM již známým je, ale co se za ním skrývá, to již lidé mnoho nevědí

Prozatím se našich projektů účastní převážně lidé z jiných měst a koutů naší republiky než lidé z Rychnova nad Kněžnou. Přitom bychom byli velmi rádi, kdyby se nám podařilo oslovit především místní obyvatele. Snad tomu aspoň částečně napomůže i tento rozhovor.

Co ti v rámci činnosti sdružení udělalo největší radost?

Největší radostí je pro mě každoroční možnost účastnit se. Těžko to slovy vystihnout, ale projekt MEZIUM má nezaměnitelnou atmosféru, díky které se řada účastníků znovu vrací. Vedle toho mám radost z věcí jako každý organizátor, např. v neděli přišla přihláška z USA psaná v polštině, tak to mě také potěšilo.

Jaké má sdružení plány a vyhlídky do budoucna?

Našimi nejbližšími plány jsou Taneční workshop KATHAKU s Indickou lektorkou Nirupamou, na začátku července. A poté 8. ročník Mezinárodní letní akademie, tentokráte rozložený do 7 samostatných týdnů. Dlouhodobým cílem je zajistit finanční krytí pro naše projekty na další období 3-5 let.

Ale vy nepůsobíte jenom v České republice, že?

V předchozím 4 letech jsme projekt úspěšně prezentovali v Berlíně, Pésci, Vilniusu a Wroclavi. V letošním roce se o.s. MEZIUM spolu s 6 vybranými studenty účastní projektu Facing our Conflicts v Arménii.

Jak vidíš budoucnost neziskového sektoru v našem kraji a na venkově obecně?

Na rozdíl od některých politiků či představitelů samosprávy a majitelů soukromých firem jsem přesvědčen o tom, že to jsou především občanské aktivity a iniciativy, které jsou podstatou a smyslem systému, který nazýváme demokracií. Budoucnost neziskového sektoru tedy vidím ve vzájemné spolupráci, budování partnerských vztahů, sdílení myšlenek a prostředků mezi jednotlivými občanskými subjekty. Nezbytným krokem by určitě měla být i snaha o spolupráci s ostatními veřejnými či soukromými subjekty. V tom jsem ale zatím spíše skeptikem věřícím ve změnu k lepšímu.