Pavlač Svatojánská, tedy jarní

••• Přišlo jaro. Mládež v okolí Týniště nad Orlicí ho odjakživa oslavovala zpěvem a do svých památníčků neboli štambuchů si zapsala mimo jiné i následující popěvek: „Neměl jsem takovou panenku dávno, dávno, samej lůj, samej špek, saminký sádlo, sádlo.“ A co Vaše panenka? ••• Na jaře se slavilo. V pondělí po sv. Trojici pořádali v Rychnově nad Kněžnou (dříve Soukenickém Rychnově) od nepaměti místní soukeničtí tovaryši slavnost, která dostala jméno od doušků, douškování, připíjení si dobrou tekutinou. Doušky se slavily na paměť udělení císařských privilegií soukenickému cechu města Rychnova roku 1378 a potvrzení cechovního řádu majitelem panství Vilémem z Pernštejna roku 1513. Císaři Josefu II. se doušky zakázat nepodařilo; dokonce i magistrát se je snažil soukeníkům několikrát překazit. Doušky zanikly až s úpadkem soukenického řemesla ve městě; poslední se konaly roku 1894. ••• Slavili všichni. A kdo neslavil, ten pracoval. Pracovali tedy cizinci. A cizinci to byli, kdo postavil první přádelnu bavlny na Náchodsku - se stavbou začali 22. června 1837 dva Prusové, pánové Lindheim a Löbeke. Místní plantážníci tak našli odbyt a v našem kraji se objevilo otroctví. Dnes přádelny krachují a otroctví pomalu mizí. ••• Slavilo se i v době válek. 17. června 1866 vypukla prusko-rakouská válka. K prvnímu střetnutí došlo u Bělovse na zemských hranicích. ••• Neslavilo se roku 1628, kdy bylo potlačeno jedno z největších selských povstání proti robotě na novoměstském a opočenském panství. Povstalci stihli před příchodem vojska vyplenit Nové Město i zámek, ale pak povstání krvavě potlačil don Martin Huerta a zajatí sedláci byli buď ztrestáni na hrdle nebo jim byly uřezány nosy a uši a na zádech vypáleno znamení. A sedláci robotovali dál. A co Vy, jste proti robotě? ••• Robotovali i Červenokostelečtí, kterým přezdívají podle staré pověsti „Hadaři“. Pověst připomíná dobu, kdy tkalci nosili domů v kouli svinutou osnovu, aby z ní vyrobili své dílo. Jednomu z nich uvázl konec osnovy na suku v lese, ta se celá rozvinula a ubožák, ohlédnuv se za sebe, hrůzou strnul, že ho pronásleduje strašlivý dlouhý had. Utíkal do města a celé je vzbouřil. Sousedé, ozbrojeni kosami, motykami, hráběmi a cepy se vydali hrozného netvora zabít. Z krvelačné výpravy ale zbyla jen ostuda. Také si myslíte, že pít za volantem a před cestou černým lesem se nemá? ••• Smutný příběh se na jaře, v létě, na podzim nebo v zimě udál v Opočně, kde Mikuláš Trčka zazdil zaživa svou ženu Kateřinu za to, že mu byla nevěrná. O příběhu se doslechl i K.J. Erben, který na jeho motiv napsal baladu: „Všichni se lidé rozplakali, když mladou paní zazdívali, pán zasmušilý v okně stál, sám jediný on neplakal.“ ••• 26. dubna 1914 se poprvé zvedla opona náchodského divadla U zlatého beránka a na jevišti stanul Jiráskův Žižka. Tedy ne Jan Žižka, ale Eduard Vojan. Za Jana Žižku převlečený. ••• Na závěr pro Vás máme říkanku, kterou se na jaře častovaly děti v Rychnově nad Kněžnou: „Bobši, prdel si vobši, červenou kůžičkou, budeš mít lepší!“ Upozorňujeme, že celá říkanka je smyšlená a jakákoliv podobnost s jakýmkoliv skutečným Bobšem popřípadě jakoukoliv částí jeho těla je čistě náhodná. •••