Ropa, Borges, tsunami – jak se to rýmuje?

Václav Cílek (nar. 1955)je geolog, který se zabývá i krajinou, urbanismem, klimatem či společností. Kromě článků v časopise Vesmír jste od něj mohli číst kultovní knihu Krajiny vnitřní a vnější, její pokračování Makom: kniha míst, knihu komentářů k fotografiím Hany Rysové Tichý břeh světa nebo knihu o krajině středních Čech Vstoupit do krajiny (spoluautoři Ložek, Mudra). Vydal i překlady východních náboženských textů: zenovou Mrtvou kočku, buddhistický text Deset obrazů krocení býka či základní dílo taoismu Tao te ťing. Dalo by se očekávat, že proud jeho psaní se musí zastavit či vyčerpat a zředit. Ale nestalo se to.

1) Tsunami je stále s námi (Alfa Publishing, Praha 2006, 344 s., 299 Kč)

Soubor článků o klimatických změnách, katastrofách minulých a přítomných, civilizaci a civilizacích. Klima kolísá, pohybuje se v cyklech, někdy se mění skokem – a co my s tím? Hurikán Katrina, , který spláchl New Orleans, velká vlna v Indickém oceánu 26.12.2004, zánik Sodomy, Gomory či Borobuduru, spor o globální oteplování, Evropa na periférii světa, pražská povodeň, sprejeři, auta a opuštěné haldy. Konec věku se nad námi lehce vznáší a my hledáme, jak v tom žít. Kniha „bytostného optimismu a nejčernějších obav“.

2) Borgesův svět (Dokořán, Praha 2007, 228 s., 275 Kč)

Argentinský spisovatel Jorge Luis Borges (1899 – 1986) patří mezi absolutní špičku latinskoamerických autorů. V jeho fantastických povídkách najdeme staré kultury, země a města, národy, jazyky, kulty, knihy, zrcadla, labyrinty, bestáře, dvojníky, volbu i osud, mystifikace. Svět složený z kuriozit, ale tím nikterak ne nezávazný! Borges zná a završuje evropskou tradici, píše ale s odstupem, nostalgií a vášní své vzdálené země.

Cílkova kniha ovšem není o Borgesovi (na obálce je samozřejmě Franz Kafka). Byť z Borgesova myšlení vyrůstá, napodobuje ho a parafrázuje - a má k němu nakonec i výhrady. Tahle kniha je nejspíš čtenářský deník fantastické literatury (pozor, ne science-fiction, pozor, ne fantasy!). Navazuje na Borgesův předsmrtný seznam literatury, kterou měl rád.

Cílek se nestydí za čtenářskou vášeň. „Čtenářský deník“ pro něj není žánrem sekundárním, ale primárním: přečtené přetváříme po svém, žijeme v krajině knih. Co už by měl čtenář dělat než vzít do ruky pero a s autorem se vyrovnat!

Z obsahu: Sny se stávají literaturou. Golem nese Jezulátko po Karlově mostě. Dante znamená Shakespeare. Grimmelshausenův Simplicius Simplicissimus (opakuj rychle sedmadvacetkrát). Rukopis nalezený v Zaragoze. Proměny proměn. Čtyřverší Omara Chajjáma. Nejkrásnější kniha světa Mahábhárata. Alfréd Kubin: Země snivců. Šumava Adalberta Stiftera a Johanna Urzidila. Ztracená protéza Jeho Jasnosti pana hraběte. Krajina jako vycpaná kuna. Ptáci se Bohu povedli.

Rovnocennou částí knihy jsou i ilustrace Heleny Wernischové.

3) Nejistý plamen: Průvodce ropným světem

(spolu s Martinem Kašíkem; Dokořán, Praha 2007, 192 stran, 250 Kč)

Kniha o ropě. Vypadá seriózně a technicky, ale čtení je to strhující. Výklady geologickými, hospodářskými, sociologickými či politickými prosakuje jediná myšlenka: co bude dál?

Jen necelých 150 let využíváme tekutinu z páchnoucích močálů. To ona za nás pracuje: vykonává za nás každý den práci desítek otroků. To ona vytvořila naši blahobytnou civilizaci. To díky ní nechodíme pěšky, nevyděláváme na boty půl roku a jíme banány z druhého konce světa. To díky ní jsou na světě auta, plasty a odpadky.

Jenže ona dojde. Velká naleziště jsou už všechna objevena a částečně vytěžena. Získat další ropu stojí čím dál víc energie. Vrtná plošina? Na plujícím voru vyvažovaném čtyřmi loďmi napojenými na satelity funguje stroj, který otáčí osmi kilometry tyčí, čímž provrtává mořské dno. Možná tak získá svět energii na další měsíc.

Ropný zlom, konec levné nafty, řízený kolaps. Otázka není zda, ale kdy. Můžeme to vědět? Mlží vlády, firmy i média. Vznikají ideologické scénáře optimistické i katastrofické. Jak se v tom vyznat?

Objevili jsme zdroj energie a nadšeně ho spálili. Použili jsme ho na věci užitečné i na nesmysly. Zvykli jsme si na život s ropou. Nebude nám bez ní dobře. Nám?

Na obálce není sebevrah, ale fotka z performance Tomáše Rullera.