Pavlač zimní, tentokrát o lyžnících

Když osvícený zakladatel a propagátor mnoha sportovních odvětví Josef Rössler Ořovský z Českých Petrovic objednával v roce 1887 ze Skandinávie brusle, omylem a zkomolením názvu pražského bruslařského klubu mu byla doručena nabídka lyží. Lyže si objednal, neznalí celníci je proclili jako vesla, a lyžování se rozšířilo do Čech. *** Roku 1895 se "ski" objevují na Broumovsku a v téže době je objednal kníže Coloredo-Mansfeld pro své lesní dělníky pracující v Orlických horách. *** První lyžařský závod v Orlických horách uspořádali v únoru 1897 Sedloňovští. Zúčastnil se jej knížecí personál a školní mládež (podle zápisu ve školní kronice 42 žáků). Dospělí ujeli 11,7 km a děti 3,4 km. *** Se Sedloňovskými jistě změřili síly i lyžaři z Nového Hrádku, kde pracoval lyžařský odbor Sokola. Zakládající schůzi Sokola svolal zdejší továrník Josef Tošovský roku 1896. První bratři se sešli v hospodě, kterou dal pro cvičení k dispozici předseda, a stanovili si heslo "Svornost, láska, bratrství." Zvláště v období okupace, kdy byl českým turistům vstup do horských oblastí Sudet znemožněn, jezdilo na Nový Hrádek mnoho lyžařů a odbývalo se zde mnoho sportovních akcí. *** Lyžování se těšilo velké oblibě i v Bartošovicích, kde jasanové lyže před 1. světovou válkou vyráběl místní kolář. V Bartošovicích byl i lyžařský můstek a 4 km dlouhá sjezdovka, na nichž se k potěše místních i přespolních konaly závody. *** V Olešnici byl spolek cvičenců založen až v roce 1898. Cvičební hodiny se konaly, jak jinak, v hostinci u Házlerů v Kutlu (dnes Zdarově). Řady bratrů prořídly v 1. světové válce, ale po jejím konci byl Sokol v Olešnici opět obnoven a dokonce byla sestavena družstva žen. *** V Kunvaldě se k založení Hasičsko-tělocvičné jednoty Sokol místní občané sešli roku 1882. Spojení sokolství s hasičstvím se ale neosvědčilo, neboť tělovýchovná cvičení byla neustále opomíjena a tělocvičné nářadí nebylo zakoupeno, ani se na jeho koupi nepomýšlelo. *** Do novějších dob spadá tradice nejdelšího a nejtěžšího závodu psích spřežení, Šediváčkova longu. V únoru 1997, večer před prvním ročníkem závodu, utekli závodníkům dva psi. Psa Šediváka někdo z deštenských občanů zastřelil, a tak byl závod pojmenován na jeho počest. *** Pokud vyrazíte do hor vy sami, dbejte slov turistického průvodce Jaroslava Dostála: "Český turista chová se na cestě důstojně a snášenlivě. Nejlépe cestuje se ve dvou, nejvýše ve tříčlenné společnosti stejně smýšlejících lidí. Větší společnost na delší tuře zpravidla ztroskotá. Nejzkušenější je vůdcem, jemuž se ostatní s "poradným hlasem" podrobí. Vzhůru na cestu a - dobrý vítr!"